Sdílet na Facebooku

Čím budu?

Propojení interaktivní tabule, tištěných kartiček a porozumění mluvenému slovu.

Projektový den na téma povolání

Jedno čtvrteční ráno jsem přijela do Mateřské školy Krupkova v Kostelci nad Orlicí. Uvítala mě usměvavá paní učitelka Lenka a stejně usměvavá paní ředitelka Eva a už za dveřmi jsem slyšela štěbetání dětí.

Strávila jsem ve společnosti dětí 90 minut. Po celou dobu jsme společně – a teď jsem na rozpacích, zda napsat, že jsme pracovali, nebo jsme si hráli – prostě jsme všichni spolu řešili úkoly k tématu povolání.

Zapojily se všechny děti, paní učitelka Lenka i paní ředitelka Eva. V této školce žijí všichni spolu, ne vedle sebe, je to takové milé domácí prostředí. Ta úžasná přátelská a laskavá atmosféra prostupovala celé naše „pracovní“ setkání.

Hodnocení, které jsem dostala od paní učitelky:

"Projektový den byl velkým zpestřením mé práce s dětmi na interaktivní tabuli. Děti si hravou a zábavnou formou procvičily jednotlivá povolání a o tom, že je to bavilo svědčí i to, že ačkoliv jsou teprve předškoláci, dokázaly udržet pozornost celých 90minut! Děkuji paní Ivě a přeji spoustu dalších spokojených dětí." Bc. Lenka Šlapáková, MŠKrupkova

Naprosto skvělá byla reakce dvou děvčátek, které spolu ve skupince řešily úkol, a když ho zvládly, spontánně se objaly. Jedna holčička mi vysvětlila, že jsou kamarádky a kamarádi si přece pomáhají.

Během 90 minut jsme vystřídali činnosti u interaktivní tabule, práci s tištěnými kartičkami a práci s chybou v textu – poslech čteného textu. Po celou dobu byla skvělá nálada, vůbec jsme nemuseli nikoho do ničeho nutit, okřikovat… všechny děti se zapojovaly (16 předškoláků).

A co všechno děti (a my všichni dospělí) zažily?

1. Paní učitelka Lenka pracovala s výukovým programem  Čím budu? Využila cvičení, ve kterém se dají vylosovat obrázky jednotlivých povolání. Děti chodily postupně k tabuli, vylosovaly kartičku s obrázkem povolání a pak si společně chvilinku všichni povídali, co o tomto povolání vědí.

2. Po úvodní části jsme děti rozlosovaly do skupinek podle povolání. Interaktivní cvičení na CD umožnilo náhodně seřadit k sobě vždy dvě povolání (jsou zde i jiné alternativy pro losování, ale nám vzhledem k počtu dětí právě toto vyhovovalo). Děti vytvořily skupinky na základě svého   rozhodnutí, které povolání jim bylo sympatické.

3. Na stolečku byly připravené kartičky s obrázky k jednotlivým povoláním. Děti měly za úkol najít příslušné kartičky k jejich povolání a přiřadit je na připravenou hrací desku. Bavilo je to, pomáhaly si a vznikla, i pro mne, nečekaná rozhodnutí: kadeřník potřebuje barvy na vlasy (patřily původně k povolání malíř) a taky zástěru, aby se neumazal (zástěra byla původně kuchaře). Toto řešení navrhla paní ředitelka Eva, která se zapojila s dětmi do řešení úkolu. A děti ho přijaly a ještě rozvíjely debatu na toto téma.

4. Po činnostech s tištěnými kartičkami jsme se vrátili k tabuli. Použili jsme opět cvičení z CD.  Na stránce byly 4 indicie a děti měly poznat, kdo se schovává pod balonkem. Užili jsme si to skvěle.

5. Na CD je ke každému povolání připojen popletený text. Přečetla jsem dětem popletenou ukázku a děti měly poznat, o kom je povolání a opravit chyby. Nasmáli jsme se. Kluci se bavili při představě, jak jede policista na služební tříkolce a má místo psa s sebou kočku a děvčata se smála, když jsme si přečetli, že kadeřník maminku krásně rozcuchá a místo na židli ji posadí na houpacího koně.

6. A na závěr se děti rozdělily do 2 skupinek. Ve skupinkách hráli pexeso jednak na interaktivní tabuli – použili jsme opět cvičení z CD Čím budu? – a také s tištěnými kartičkami. Skupinky se poté vystřídaly.

 

Děkuji za čas, který jsem ve školce s vámi mohla strávit.

Rádi byste dostávali novinky z interaktivka.cz? Zaregistrujte se zde:

Vaše jméno: Váš @ e-mail:
 

Galerie

19. 3. 2016 Ivana Hrubá Eliášová

©2014 Iva Hrubá Eliášová